KICKBOX     THAIBOX

S kickboxem jsem začal naprosto náhodou. Kamarád znovu začínal a spustil akci na Facebooku. A já se rozhodl to zkusit, protože mi výrazně chyběl pohyb a moje tělo mělo spíše tvar koule než čeho jiného. Na prvním tréninku jsem málem umřel. Na druhém také. Ale pomaličku se to zlepšovalo. Sice jsem z tréninků jezdil s třesem rukou a unavený jako blázen, ale zato s obrovským množstvím vyplaveného endorfinu a adrenalinu.

A pak jsem musel měsíc vynechat. A tehdy jsem se rozhodl zkusit soukromky, abych “dohnal” zbytek skupiny. A u soukromek jsem už zůstal, protože mi vyhovuje časová flexibilita, ale hlavně Milošův osobní přístup, který dostává tréninky na další level :-). Každá chyba (a že jich je!) je okamžitě opravena, každá taktická chyba okamžitě okomentována, u špatného provedení techniky okamžitě přichází ukázka, jak to má být správně. Funguje to ale i opačně – když se povede složitější kombinace, přichází pochvala, nebo alespoň pochvalné zamručení.

Postupem času přešel kickbox více do thaiboxu, místo několika málo technik jsem se jich naučil mnohem více a učím se stále nové a nové, piluji ty již naučené, učím se je používat a spojovat v kombinacích. Náročnost tréninků mne donutila začít běhat a hlídat si jídelníček. Tréninky se stávají stále zajímavějšími a tvrdšími. A  s nimi jsem se změnil i já. Nejen po stránce fyzické, kdy jsem v kondici, v jaké už dlouho ne, a stále ji zlepšuji, ale i po stránce psychické, kdy jsem mnohem více v pohodě, mnohem vyrovnanější a v některých ohledech i sebevědomější, ale hlavně spokojenější. Spokojenější sám se sebou, se získávanými dovednostmi, ale i s  drobnostmi jako je dobře proběhlé kolo sparingu, povedená kombinace nebo jen “dobře” pronesené Milošem.